Pojďmě se podívat, jak lze jednoduché SDR postavit v domácích podmínkách. Stačí Vám k tomu PC se zvukovou kartou, speciální software a kvadraturní detektor - přijímač s nulovou mezifrekvencí, neboli homodyn. Ten má za úkol převést přijímané pásmo kmitočtů tak, aby bylo možné jej zpracovat obyčejnou zvukovou kartou. Na internetu lze najít poměrně velké množství konstrukcí, od těch nejjednodužších až po složitější s lepšími parametry. Velmi povedené přijímače lze najít na webu YU1LM. Autor zde uvádí několik variant svých zapojení a podrobně popisuje jejich vlastnosti. My se budeme věnovat přijímači DR2B, který je jednoduchý a má přitom rozumné parametry.

SDR Přijímač DR2B od YU1LM

Jak už jsem zmínil, DR2B patří do skupiny jednoduchých SDR přijímačů, které ke své funkci využívají zvukovou kartu počítače. Toto řešení má sice svá omezení, ale vezmete-li v úvahu jednoduchost a pořizovací cenu, nabízí tento přijímač opravdu překvapivé možnosti. S kvalitní zvukovou kartou a DDS tak může být cenově zajímavou alternativou k mnohonásobně dražším SDR přijímačům s přímou A/D konverzí (Perseus, QS1R). Výhodou DR2B je navíc snadná dostupnost součástek, takže si tento přijímač může postavit a vyzkoušet opravdu každý.

Originální návod na stavbu najdete zde (PDF v Angličtině).

LO - Lokální oscilátor

K přijímači DR2B je nutné připojit oscilátor, jehož kmitočet musí být 4x vyšší než střed přijímaného pásma, je to dáno principem děličky v použitém zapojení. Šířku pásma přeladění určuje vzorkovací kmitočet použité zvukové karty. Například má-li LO po vydělení 3600kHz a zvuková karta vzorkuje 96kHz, bude možné softwarově ladit a poslouchat od 3552kHz do 3648kHz.